22. června 2010 mezi nás zavítala paní Ing. Veronika Kimmer, majitelka reklamní a PR společnosti Crossline. V oblasti PR působí již několik let zejména jako poradce v oblasti Media Relations jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Paní Kimmer má bohaté zkušenosti i ze státní správy.
V roce 2005 pracovala jako ředitelka Odboru vnějších vztahů na Ministerstvu pro místní rozvoj
a následně na Úřadu vlády ČR.
Při své práci se setkala s mnohými nedostatky ve fungování státní správy a v potenciálu mensanů vidí naději, že právě na půdě Mensy by poukázání na tyto nedostatky a jejich analýza mohla vést minimálně k určitému zamyšlení, v lepším případě i k pokusům o nápravu. Paní Kimmer se proto rozhodla pohovořit o svých zkušenostech z veřejného i soukromého sektoru a o fungování veřejné správy jako takové. Jako témata besedy si zvolila tyto okruhy
a následně na Úřadu vlády ČR.
Při své práci se setkala s mnohými nedostatky ve fungování státní správy a v potenciálu mensanů vidí naději, že právě na půdě Mensy by poukázání na tyto nedostatky a jejich analýza mohla vést minimálně k určitému zamyšlení, v lepším případě i k pokusům o nápravu. Paní Kimmer se proto rozhodla pohovořit o svých zkušenostech z veřejného i soukromého sektoru a o fungování veřejné správy jako takové. Jako témata besedy si zvolila tyto okruhy
- fungování veřejné správy,
- lobbing, korupci a klientelismus
- PR ve veřejné správě.
V Evropě od 70. let minulého století a v České republice od 90. let dochází ke změnám ve veřejné správě. Základní charakteristikou těchto jevů jsou:
Přechod od centralizovaného systému na decentralizovaný (prosazování veřejné správy blíž k občanovi)
- Používání manažerských přístupů a manažerského řízení ve veřejné správě, jakož i v soukromém sektoru
- Pohled na občana jako na klienta
- 3 E - efektivita, hospodárnost, účinnost
Nedostatky vyplývají z toho, že úředníci mají obrovský problém se přizpůsobit tomuto novém přístupu. Místo odborně zdatných profesionálů se na vedoucí místa dosazují úředníci podle stranického klíče, nevyužívá se všech možností, které nám poskytuje členství v EU, například využívání strukturálních fondů, vázne komunikace s veřejností, není dostatečná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem (PPP projekty), stále velkou úlohu hraje korupce.
Rovněž se nevyužívá potenciál lobbingu a lobbing se automaticky považuje za korupci, přičemž má velmi důležitou úlohu v demokratickém systému a zejména je nutné jej ovládat v evropských strukturách.
Mezi další nedostatky patří neexistence služebního zákona (účinnost odložena na rok 2012), nedostatečné vzdělávání úředníků a nedostatek jejich flexibility, samostatnosti a chuti pracovat.
Řešení těchto nedostatků vyplývá již ze samotného jejich výčtu. Je třeba na odpovědné pozice přijímat profesionály v daném oboru, nikoliv členy a sympatizanty strany, která právě vyhrála volby. Je třeba, aby rovněž jejich vedoucí byli odborně a profesionálně na výši. S kvalitou řadových i vedoucích pracovníků souvisí i nutnost kvalitního personálního řízení.
Dále je nezbytná kvalitní spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, participace na projektech, řízení a strategickém plánování. Velkou důležitost má i komunikace s veřejností. Na pozice tiskových mluvčích a ředitelů odborů v oblasti vnějších vztahů je třeba umisťovat profesionály - odborníky na marketing a PR. Profesionály, kteří budou umět zpracovat informace a předložit je veřejnosti ve srozumitelné podobě.
A v neposlední řadě je třeba porozumět principům a mechanismům lobbingu a zapojit jej do rozhodovacích procesů na státní a mezinárodní úrovni.
Zde hledá